Mariánské Lázně

Na místech, kde dneska najdete překrásné parky a významné budovy, se před více než dvě stě lety rozprostíraly lesní pustiny a močály. Tohle opuštěné území měl pod svojí správou klášter v nedalekém městečku Teplá. Byli to právě mniši z tamějšího kláštera, kteří zde jako první objevili slané prameny a začali z nich těžit sůl. Díky jejímu prodeji kolovaly kolem účinků zdejších vod zvěsti, které brzy přilákaly první nemocné. Velký zájem přiměl klášterní představitele k vyčištění pramenů a jejich zpřístupnění veřejnosti. Místní obyvatelé však pramenům příliš nedůvěřovali a tak první pokus o založení lázní nevyšel.

Povedlo se to až v roce 1779, kdy klášterní lékař Jan Josef Nehr o jejich léčivých účincích přesvědčil tepelského opata Karla Kašpara Reitenbergera. K dalšímu rozvoji lázní pak v 19. století přispěl rozšířením výstavby lázeňských budov a pavilonů sám K. K. Reitenberger a také nadaný zahradní architekt Václav Skalník. Právě on provedl rozsáhle terénní úpravy a navrhl parky, které jsou dnes vedle našich minerálních pramenů pýchou Mariánských Lázní.